Koloběh uhlíku

 
     
 

Prvek uhlík může existovat v plynném skupenství jako oxid uhličitý či v pevném skupenství při spojení uhlíku s jinými prvky, jako například s uhličitany přítomnými ve většině typů skal tvořících zemskou kůru. Proces spalování transformuje uhlík z pevného či kapalného skupenství na oxid uhličitý, který je klasifikován jako skleníkový plyn, neboť se může shromažďovat v horní vrstvě atmosféry. Tento proces, při kterém uhlík prochází různými skupenstvími, se nazývá koloběh uhlíku a tento koloběh se již v geologickém časovém měřítku implikoval do mnoha změn pozemského klimatu.

Koloběh uhlíku

 

(obr. - Spalování fosilních paliv; Zachycený uhlík shromažďující se v atmosféře, Atmosférické CO2; Oddělený uhlík (uhlí, petrolej, přírodní zemní plyn)).

Oxid uhličitý je vstřebáván rostlinami a stromy a využíván v procesu fotosyntézy, díky které je tvořen kyslík, který lidé i zvířata potřebují, aby mohli dýchat. Oxid uhličitý je rovněž absorbován oceány, kde je využíván ke tvorbě koster fytoplanktonu, organismu na začátku potravního řetězce v oceánu.

Pokud bude spotřebováváno více oxidu uhličitého než uvolňováno, klesne hladina oxidu uhličitého v atmosféře a to přinese nástup dřívější doby ledové, při které prudce klesaly globální teploty. Stávající ledové pokrývky Grónska a Antarktidy jsou spolu s alpskými ledovci pozůstatky poslední doby ledové. A naopak, pokud se uvolní více oxidu uhličitého než spotřebuje, vzroste koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, díky čemuž na základě zřejmých důkazů z minulých geologických dob nastane období globálního oteplování.

Obrázek níže znázorňuje nárůst hladin oxidu uhličitého za posledních 1000 let.

Hladiny oxidu uhličitého v atmosféře měřené v částicích na milion za posledních 1000 let

 

Skleníkové plyny a globální oteplování

Ekonomie udržitelné spotřeby energie

   

Další informace